Bioaktivní látky – Pijavičky

Bioaktivní látky – medicínský zázrak?

(V této kapitole se, bohužel, nelze vyhnout několika složitým a nesrozumitelným výrazům. Prostě je přečtěte. Pointa látky a účinku bude zřejmá.)

Pijavice měla miliony let na to, aby se přizpůsobila krvi, jako své hlavní potravě. Musela se vyrovnávat s hustou krví zvířat, bakteriemi či některými parazity. Aby přežila v některých situacích své krmení, vyvinula si systém na postupné trávení přijaté krve. Což znamená, že ji musí nejen antikoagulovat (ředit), ale i zakonzervovat a udržet čerstvou 18-24 měsíců. Hlavním úkolem látek z pijavice je sterilizování a „vylepšování – zušlechťování“ krve. Tak se stala takovou „živou továrnou“ na výrobu bioaktivních látek. Jde téměř o 150 aktivních látek. Více než polovina není ani přesně pojmenována. Z té druhé poloviny si vyjmenujeme ty, které jsou pro nás nejzajímavější a přesně specifikované.

Podle fyziologického vlivu se tyto látky mohou začlenit do těchto skupin:

má určitou odolnost vůči patogenní mikroflóře — účinky dezinfekční (pouze v rámci citlivosti antibiotik)
ovlivňuje stěny cév – účinky antisklerotické
příznivě ovlivňuje pohyb krve a lymfy
vyvolává autoimunitní re akce

Látky z pijavice mají antitrombotické, trombolytické, antiischematické, imunostimulační, antibakteriální, protizánětlivé, analgetické, aterosklerotické, ale i destabilizační účinky. Kromě nich i mnoho dalších. Většina má však konzervační a stabilizační charakter.

Hirudin

Hirudin tvoří nejprozkoumanější část pijavičího sekretu. Je to proteolytický inhibitor, jehož existenci jako první potvrdil John Berry Haycraft v roce 1884. Snažil se izolovat ze slinného roztoku pijavic i jiné bioaktivní látky, ale svůj výzkum musel brzy z technických důvodů přerušit. Aby na něj mohl opět navázat, přesunul se do laboratoře ve Štrasburku, která patřila jeho známému, profesorovi Schmiedebergovi. Na jejich výzkum navázali mnozí jiní vědci, snažící se vysvětlit mechanismus účinkování hirudinu. Skutečnost, že hirudin je specifický protrombin, poprvé popsal Mellanby (1909) z University of Cambridge. Výzkum hirudinu byl potom vícekrát a ve více laboratořích odložen, aby se vědci poté mohli zaměřit na méně komplikované bioaktivní látky. Této situaci „nepomohlo“ ani zavedení streptokinázy (Cliffton 1961) jako léčebného postupu. Pokusy o získání čistého hirudinu byly tedy kvůli technické náročnosti odkládané až do roku 1955. V tomto roce, s využitím moderních technik profesora proteinové chemie F. Markwardt z Greifswalde v Německu, se odizolování chemicky čistého hirudinu stává realitou. Německo tak zahajuje novou éru v oblasti antikoagulancií. Od té doby uplynulo mnoho desetiletí. Dnes Vám mohu v pár větách shrnout poznání, za které by dal kdysi Haycraft celý svůj majetek.

Z chemického hlediska se jedná o sloučeninu bílkovin a proteinů s molekulovou

hmotností 7 000, složenou z 65 aminokyselin, která zabraňuje srážení krve tím, že brání tvorbě trombů a rozkládá je. Kromě toho roztahuje vlásečnice a vyvolává lokální znecitlivění. To z něj dělá úspěšný terapeutický prostředek pro prevenci a léčbu nemocí, jakými jsou například tromboflebitida, varixy, cévní mozková příhoda, před a poinfarktové stavy nebo jinak neléčitelné vředy. Jeho silného působení je dosaženo díky souhře většího množství látek ve slinách pijavice, mezi kterými nesou zásluhy zejména hementin, hementerin a zároveň antistatin. Pijavice produkuje také PSEUDOHIRUDIN, HIRUDIN -PA, HIRUDIN VARIANT-2.

Aktivita a množství hirudinu je měřeno v mezinárodních jednotkách NIH* a antitrombotická schopnost je vyjadřována v jednotkách At-u. Jedna jednotka At-u odpovídá 0,1 mikrogramu čistého hirudinu a zároveň jde o množství hirudinu, které neutralizuje jednu jednotku trombinu při teplotě 37 stupňů C. Každá dospělá pijavice Hirudo medicinalis obsahuje přibližně 285 At-u hirudinu. Jeho množství je závislé na době od posledního krmení. Největší koncentrace se dosahuje po 150 dnech od posledního krmení.

Hirudin se v krvi poměrně rychle rozkládá. Během první hodiny po odsátí pijavice z těla klienta se jeho ledvinami vyloučí až 70 – 80 %. U osob s některými chorobami krve je hirudin nejlepším účinným antikoagulantem. Je dokázáno, že mechanismus účinku hirudinu zahrnuje více než jeden krok. První krok závisí na iontové síle hirudínu a nezahrnuje aktivní místo trombinu. V následujícím kroku se hirudin váže na aktivní místo. Je to však záležitost jen několika okamžiků a tak působí prakticky okamžitě. Neexistuje žádný náznak toho, že existují antigenní problémy, které by bránily použití hirudinu v terapii. Při léčbě některých krevních poruch se použití hirudinu preferuje nad heparinem. Dobrým příkladem je diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC), která se vyznačuje tím, že šíření krevní sraženiny způsobí selhání ledvin. Vědecké zprávy ukazují, že hirudin je účinnější proti DIC více než heparin, protože jeho reakce způsobuje pokles antitrombinu lIl, kofaktoru, nezbytného na doplňkové reakce, k úplnému doléčení zdroje DIC onemocnění. Hirudinu bylo, při analýze, také prokázáno, zrychlení růstu fibroblastů.

Destabiláza

Je enzym, charakteristický silným účinkem na rozklad sražené krve, čímž otevírá nové

možnosti v hirudoterapii. Destabiláza obsahuje také unikátní sloučeninu PROSTAGLANDIN (je podobná látce PROSTACYCLIN). Výrazně regeneruje krevní cévy, zažívací trakt a také reguluje hladinu cukru v krvi. Nejzáhadnější vlastností prostaglandinu je „samoregulace“ tlaku krve. Vysoký tlak snižuje a nízký tlak zvyšuje. Tento efekt je předmětem vědeckého zkoumání.

Je nenahraditelný léky klasické medicíny, nezanechává vedlejší účinky a cévy zůstávají chráněny. Často se používá při léčení šedého zákalu. Je ironické, že jsme téměř zapomněli zmínit antisklerotické účinky destabilázy.

Kalin

Rychle (1-10 mm) a vysoce účinně potlačuje tvorbu kolagenem indukovaných sraženin krevních destiček, ale i adhezi krevních destiček na kolagenem pokrytých mikronosičových okrajích. Kalin také interferuje s von Willebrandovým faktorem, který váže kolagen.

Za jeden z prvků při tvorbě trombu na stěnách poškozeného endotelu je považován právě kolagen.

Histamin

Patří mezi biogenní aminy. Biogenní aminy jsou nízko molekulární organické látky, které jsou v určitém množství přítomny ve všech živých organismech. Histamin vzniká bakteriálním odbouráním aminokyseliny – histidinu.

Přirozeně se vyskytuje i v lidském organismu. Jeho účinky se projevují při alergických reakcích, kdy se uvolňuje ve velkém množství. Jeho hlavní funkcí je regulace mikrocirkulace v tkáních působením na H1 a H2 receptory ve stěnách cév. Zdrojem takto působícího histaminu jsou buňky umístěné podél kapilár, ale i u periferních nervových zakončeních.

Zde je histamin syntetizován jako mediátor plnící úlohu transmiteru. Histamin je důležitým mediátorem časné fáze alergické reakce, ale také zánětu a ovlivňuje i žaludeční sekreci. Jeho praktický efekt, viditelný pouhým okem při terapii, je prodloužení doby krvácení a zarudnutí.

Gama-glutamyl transpeptidaza (GGT)

Byla izolována ze sekretů slinných žláz pijavice lékařské. Její vlastnosti jsou podobné hovězí gama-glutamyl transpeptidáze.

Platet-Activating Factor Antagonist (PAFA)

Byl určen jako fosfoglycerid, který může být významnou látkou pro léčbu tromboembolických onemocnění a zánětů. Ačkoliv PAFA je účinnější antitrombotický agens než heparin, jeho účinek na dobu krvácení u experimentálních zvířat se příliš nelišil.

Látka rozpínající cévy

Blíže neidentifikovaná organická sloučenina, velmi podobná histaminu. Poprvé ji blíže popsal v r. 1939 Lindemann, čímž potvrdil dřívější pozorování.

Acetylcholin

Histaminu podobný vazodilatátor, který prodlužuje dobu krvácení.

Bdelin

Je inhibitor proteázy, stejně jako tripsín, chymotripsín a plazma. Byl objeven v roce 1969. Má protizánětlivé faktory a šíří setkání. Blokuje vznik autoimunitních reakcí těla, například rozvoj křečí, otoku a bolesti. Vyskytuje se nejméně ve dvou variantách, bdelín A a bdelín B. Jejich společnou vlastností je, že obsahují velké množství aminokyselin cysteinu. Je rychle vylučován močí. Zajímavý je fakt, že bdeiín a hirudin mají přesně opačný vliv na proces zhoustnutí krve.

Hirustazin (Hirudo antistazin)

Patří do skupiny inhibitorů serínových proteáz a je charakteristický dobře konzervovaným paternem cystínových reziduí. Poprvé byl izolován ze slinných žláz mexické pijavice Hementeria officinalis, avšak nedávno byl zjištěn i u pijavice lékařské.

Gilantin

Protein příbuzný antistazínu byl izolován i z brazilské pijavice Haementeriaghilianii. Antistazín a gilantin jsou výkonnými inhibitory faktoru krevní koagulace Xa. U antistazínu byly zjištěny významné antimetastatické vlastnosti. Šíření metastatických tumorů souvisí s abnormální srážlivostí krve. Pravděpodobně i díky přímé aktivaci faktoru X nádorovými buňkami.

V bioaktivních látkách pijavice lékařské má však spíše symbolické zastoupení, zatím co u Haementeria ghilianiii je to více než 30% z celkového množství.

Extrakt ze slinných žláz Haementeria ghilianii prokazuje silnou inhibiční aktivitu proti karcinomu v plicní tkáni (Casic, Viner, a Budzynski Casic 1983). Experiment byl proveden na zvířatech v Pensylvánii, kde byl extrakt do sarkomu buňky implantovaný intravenózně. Téměř úplně zastavil kolonizaci lymfatických uzlin a významně snížil počet kolonií nádoru v plicní tkáni. Skutečnost, že pijavice mohou mít protirakovinné účinky, poprvé objevila dvojice vědců Loeb a Fleisher (1913). Uvedli, že extrakt pijavice je užitečný při regresi maligních nádorů u myší. Jde jen o úzkou kategorii sarkomů T 241.

Eglin

Je malý protein, který působí hlavně jako silný protizánětlivý prostředek (inhibitor zánětlivých činitelů). Zároveň jako velmi silné antioxidační činidlo. Je mohutným inhibitorem protéz, jako je elastaza a katepsin G. Působí přes jaderné granulocity. To dovoluje ihned lokalizovat poškození a zároveň zánětlivý pooperační stav. Účinně ho blokuje. Eglin rozkládá také chymotripsin a subtylizin. Pijavice „vyrábí“ několik variant eglinu. Nejlépe je prozkoumaný eglin C, který má řadu molekul 8100. Je složen ze 70 aminokyselin a je dost podobný inhibitoru tripsinu a chymotripsinu z brambor a ječmene (nejméně 27 z identifikovaných aminokyselin). Eglin je vysoce trvalá sloučenina. Analýza ukázala silný účinek na léčení některých nervových tiků, vředů stěn střeva a také rozkládání bílkovin způsobujících otravu krve. Mezi nevýhody eglinu patří možnost alergické reakce. Jinak slouží naopak k potlačování autoimunitních procesů organismu.

Antibiotické látky

Věděli jste, že pijavice lékařské svými látkami prokazují antibiotické účinky? Informace o tom, předchází vynálezu penicilinu Flemingem v roce 1929?

Antibiotické vlastnosti pijavice jsou reálně známé od 19. století, kdy bylo dokázáno, že extrakt ze slinných žláz pijavic je schopen zabít různé patogeny nebo oslabit jejich aktivitu v zažívacím traktu pijavice. Experimenty, týkající se destrukce buněčné stěny bakterií pijavičím extraktem a následného předcházení chorob jako jsou tetanus, bakteriální meningitida, pneumokokové a stafylokokové infekce nebo prasečí tularemie, prováděli v 50. letech 20. století kvalifikovaní vědci. Jedním z nich byl například Weiler.

Další složkou, která se dá izolovat ze sekretu pijavic a má antibiotické účinky, je Chloromycetin. Experimenty s Chloromycetinem ukázaly úplnou inhibici působení bakterií Aeromonas hemolysis, a tak i předejití mnohým krevním onemocněním typu hemofilie nebo hemolýza. Při podezření na vznik jedné z těchto chorob neprodukují zdroje našeho těla dostatečné množství těchto látek, tak není nikdy od věci, si je doplnit pomocí hirudoterapie.

Hementin

Enzym, schopný předcházet houstnutí krve, a zároveň rozpouštět již vzniklé sraženiny. Je produkován ve velkém množství přes obě slinné žlázy pijavice. Mechanismus jeho práce je úplně jiný, než antitrombotické působení hirudinu. Hementin štěpí fibrinogen na fibriny. Tak zabraňuje úspěšnému ukončení poslední fáze při tvorbě trombinu. Je zvláště zajímavý při léčení v medicíně, protože je přírodní a tělo na něj nereaguje alergicky.

Chinináza

Hydroláza, která rozkládá bradykinin a tím má analgetický účinek.

Kolagenóza

Složka, která primárně odděluje adherentní a zjizvenou tkáň.

Orgeláza

Napomáhá tvorbě nových kapilár, ale jako i otevření již existujících kapilár.

Hyaluronidáza

Při izolaci jednotlivých látek z pijavic je hyaluronidáza nejideálnějším známým enzymem na rozpoznání kyseliny hyaluronové. Má dvojí účinek. Právě s její pomocí se usnadňuje průnik různých léčivých látek do organismu pacienta tím, že se zvyšuje propustnost cévních stěn. Hyaluronidáza je činitelem, díky kterému ostatní bioaktivní látky, přítomné v sekretu pijavic, aktivně pronikají do těla pacienta při prokousnutí kůže. Kromě toho je silným antibiotikem. Na přítomnost hyaluronidázy ve slinách pijavice poprvé upozornil Heidenhein v roce 1891. Nijak blíže však necharakterizoval její mechanismy fungování ani výstavbu. Jeho pokusy na zvířatech ale potvrdily významné zvýšení toku lymfatické tekutiny po podání hyaluronidázy. Nicméně, byl to až laureát Nobelovy ceny Claude (1937, 1940), který ji odlišil od hirudinu a prokázal všechny skutečnosti jejího vlivu na tělo a kůži. Silné antibiotické vlastnosti dokázal také v r. 1941 Hirst. Pneumokoky a mnohé jiné bakterie produkují polysacharidový štít. Ten je velmi efektivně chrání proti imunitnímu systému organismu. Díky tornu se mohou nerušeně věnovat své parazitní činnosti. Proto mají tyto bakterie často vysokou virulenci a je nanejvýš obtížné je terapeuticky odstranit.

Hirst ukázal, že hyaluronidáza může tento povlak rozpustit „in vitro a in vivo“ (,‚ve zkumavce i v organismech“). Jeho výzkumy dále ukázaly, že myši a morčata, po podání hyaluronidázy intraperitoneálně, byly chráněny proti rozvoji infekce. Pravděpodobně proto, že pod vlivem jejího mechanismu na rozbití kapslí ochranné bakterie, zvýšily svou dostupnost imunitnímu systému. Mechanismus účinku hyaluronidázy byl také použit při léčbě glaukomu (Bagdasarova 1969). Hyaluronidáza hydrolyzuje vnitřní vazby mezi glukuronidy a kyselinou hyaluronovou.

Chloromycetin

Je enormně antibakteriální. Je produkován kvůli symbiontu, který je součástí vnitřní kultury pijavice – Aeromonas hydrophila = Pseudomonas hirudinis. Antibiotikum se ukázalo velmi účinné při léčení vředů, myomů, chronické horečky, tetanu, zánětu mozkových blan, infekce bakterií streptococus a tulareamie.

Bakterie Aeromonas usmrcuje tuberkulózu, likviduje dyzentérie a také chrání před záškrtem i jinými chorobami. Tato skutečnost se využívá při Autohemohirudoterapii, která je ale, bohužel, v Evropě přísně zakázána !!!

Kinin

Biologicky vysoce účinná látka bílkovinné povahy v krevní plazmě. Ovlivňuje rozšiřování céva zvyšuje propustnost kapilár.

Antielastáza

Enzym, který brání působení elastáz. Rozkládá kožní elastin, aby umožnil pijavici lepší kontakt s pokožkou.

Apyráza

Silný enzym, který zpomaluje agregaci krve a tím reguluje její lepkavost.

Holisterineteráza

Látka izolovatelná ze sekretu pijavice se složitým jménem a silným antisklerotickým účinkem.

Lipáza a Esteráza

Je dvojice látek, která rozpouští tuk v krvi.

Triglycerid

Jeho posláním je zvlhčovat a zvláčňovat tekutiny. Asistuje při tání tuku.

Toto byly látky ovlivňující především oběhovou soustavu člověka. Za zmínku ale stojí i mnohé látky, stimulující na pozadí naši nervovou soustavu.

Pojďme si jich pár představit:

Znecitlivující látky

Dobrým příkladem jsou například neuropeptidy, produkované pijavicemi, které spouštějí tvorbu endorfinů, známých jako hormony štěstí. Výsledkem příznivého působení je tedy ztráta neklidných pocitů, odstranění psychické a fyzické nepohody, zvýšení snášenlivosti, zbavení se špatných vnitřních pocitů, deprese a „otrávenosti“.

Zmírňuje pocity spojené s drogovou závislostí a alkoholismem. Tento fakt je využíván na některých klinikách, zaměřených na odvykací terapie.

Neurotransmitery

Dopamin, serotonin, acetylcholin a také enkepfalin jsou biochemické sloučeniny, které regulují elektrické impulsy v nervových buňkách. Všechny zmíněné hormony mají velký vliv na omezení pocitů smutku, rozrušení a psychické deprese. Ovlivňují nerovnováhu spánku, silné emocionální a senzitivní pocity, psychózu a šílenství, způsobené drogami typu LSD nebo amfetaminem. Kromě toho má serotonin vliv na regulaci správné teploty těla.

DALŠÍ LÁTKY Z JINÝCH DRUHŮ PIJAVIC

Bufrunin je další ze skupiny hirudinů, který byl izolován z pijavice Hirudo manillensis. Od hirudinu se liší několika strukturálními a imunologickými vlastnostmi. Hirudiny z jiných druhů pijavic rodu Hirudoa Hirudinaria jsou si blízce příbuzné a pravděpodobně se vyvinuly ze společného původního genu. Aplikace hirudinu nebo jeho derivátů se využívá při profylaxi a léčbě pooperační venózní trombózy. Zejména se využívá v kardiochirurgii k podpoře fibrinolytické terapie a angioplastice, aby se předešlo reokluzi. Využívá se také v plastické chirurgii.

Vzhledem k vysoké potřebě hirudinu v medicíně byly vyvinuty víceré rekombinační systémy, které využívají bakterie, kvasinky a některé vyšší eukaryotické organismy k získání dostatečného množství hirudinu. Hirudin a jeho analogy se ukazují jako slibné terapeutické látky. Jsou vylučovány v nezměněné formě močí.

Dekorsin je protein vylučovaný americkou pijavicí Macrobdella decora. Působí jako antagonista glykoproteinu IIb-lIl krevních destiček a je výkonným inhibitorem agregace krevních destiček.

Guamentin je inhibitor elastázy lidských leukocytů. Byl izolován z korejských pijavic Hirudo nipponia. Úplná sekvence jeho aminokyselin odhalila, že jde o cystein-rich polypeptid složený z 57 aminokyselinových reziduí.

Piguamerin je inhibitor seriových proteáz. Byl vyizolován z pijavice Hirudo nipponia. Tento peptid inhibuje plazmový a tkáňový kalikrein a trypsin.

Gelin je výkonný trombinový inhibitor analogický eglinu. Byl izolován ze slin pijavice Hirudinaria manillensis. Inhibuje elestázu, katepsín G a chymotrypsin. Má malý nebo žádný účinek na plazmin, trombin, pepsin a trypsin.

SHRNUTÍ K BIOAKTIVNÍM LÁTKÁM

Pijavice neléčí jen nemocný orgán. Je to živý, velmi složitý, originální, nespecifický stimulátor. Působí na celý lidský organismus. Především na systém látkové výměny v buňkách, vlásečnicích a lymfatických cévách. Je tornu tak proto, že má razantní vliv na vlastnosti krve. Všude, kam se dostane krev, se dostane i efekt bioaktivních látek z pijavice. Srdce tyto látky rozvede do celého těla za velmi krátký čas. Už po třiceti minutách je vidět jednoznačný vliv na erytrocity. Prakticky okamžitě mají pozitivní vliv na kyslíkový deficit tkání a těla.

Pijavice samozřejmě nejsou samospasitelné. V určitých případech jsou však téměř nenahraditelné: onemocnění srdce a srdeční bolest, hypertenze, hypotenze, onemocnění plic a průdušek, onemocnění gastrointestinálního traktu, onemocnění jater, žaludku a dvanácterníku, vysoký cholesterol, alergie kožního charakteru, křečové žíly a preantitrombotické záněty žil, ischemická choroba, špatně hojící se rány (ischemického původu), hemoroidy, gynekologická onemocnění, neplodnost, ischias, radikulitida, bolesti kloubů, otoky po nehodách a úrazech, hematomy a krevní sraženiny, onemocnění ledvin, prostaty, impotence, onemocnění páteře (např. bolesti), agrese, hysterie, neuróza, deprese, stárnutí… V roce 1996 se potvrdily účinky bioaktivních látek na stimulaci růstu nervových buněk (neuronů). Vzhledem k tomuto faktu je hirudoterapie velkou nadějí pro léčbu mozkové obrny u dětí. Při léčení pacientů s Parkinsonovou chorobou a Alzheimerovu chorobu již byly dosaženy první pozitivní výsledky. A takto bychom mohli pokračovat ve smyslu účinku jednotlivých látek velmi dlouho.

Existuje několik fází vstřikování látek do těla při sání pijavice (vysvětlíme si postup na připojeném příkladu způsobu „občerstvení“ pijavice na zvířeti v přírodě):

Anestezie kůže v místě zakousnutí a protizánětlivé látky, aby nedošlo k podráždění kůže oběti, která by si kvůli tornu pijavici strhávala z těla.
Podpora krevního toku a antikoagulace krve, kvůli snadnějšímu a rychlejšímu krmení pijavice. V této fázi se přidávají neurotransmitery, aby se hostitel cítil utlumeně a příjemně. Tím je zajištěno, že se zvíře nevzdálí příliš daleko od vody.
Pak přichází na řadu hyaluronidáza. Enzym, který zvýší průnik látek do tkáně. Tím si pijavice zcela zabezpečí plynulý průběh krmení.
Vazodilatátory, hlavně kapilární (např. histamin), způsobí vasodilataci, která zajišťuje zvýšený průtok krve v místě sání.

Věděli jste, že bioaktivní látky pijavice spouštějí silné detoxikační procesy? Proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin alespoň o 0,5 litru na den.

Kontraindikace při aplikování pijavice lékařské

Velmi důležitá kapitola, která obsahuje základní informace pro zjištění, do jaké míry jsou pijavice lékařské pro Vás vhodné a na co si dát pozor pro maximální bezpečnost přiložení. Kontraindikace v hirudoterapii jsou to nejdůležitější, co zjišťujeme před za hájením terapie. Je třeba se s nimi seznámit předem, před samotnou aplikací na tělo. Projdeme si základní rozdělení a vysvětlení, podle kterého se můžete zorientovat, zda jsou pijavice pro vás bezpečné, případně co dělat a s kým se poradit o použití pijavic lékařských právě na vaši diagnózu.

Součástí terapie mohou být i reakce po aplikaci. Jsou to přirozené reakce těla na bioaktivní látky pijavice lékařské. V takových případech není třeba podléhat panice a je vhodné postupovat podle našich rad.

CO JSOU TO KONTRAINDIKACE ?

Kontraindikace jsou důvody – situace, při kterých je absolutně nevhodné využívat určitý způsob terapie. V tomto případě se bavíme o kontraindikacích pro hirudoterapii.

Můžeme je rozdělit do čtyř základních kategorií:

ŽIVOT NEBO ZDRAVÍOHROŽUJÍCÍ KONTRAINDIKACE

Šikovného hirudoterapeuta poznáme jednoduše. Kromě zjevného všeobecného přehledu v oblasti hirudoterapie se vyznačuje svými komunikačními schopnostmi a asertivitou. Zvláštní pozornost bude věnovat vašim alergiím. Jedna z častých kontraindikací je totiž alergie na některou z látek pijavice lékařské, která by mohla způsobit až anafyIaktický šok.

Většinou se jedná o alergii na histamin, eglin nebo hirudin. Otázce alergií a autoimunitních reakcí se terapeut věnuje pomocí několika jednoduchých otázek vztahujících se na vaše ostatní alergické reakce a vyšetření z minulosti. Například: „Jste sledován u alergologa?“; „Pokud ano, proč?“. V případě, že jste sledováni kvůli alergii na pyly nebo potraviny, je to v pořádku. Pokud je to však kvůli špatné reakci na štípnutí hmyzem, jedná se o možnou kontraindikaci pro přiložení pijavic. V takovém případě je třeba u alergologa vyspecifikovat, zda nejste alergičtí na některou z bioaktivních látek pijavice lékařské.

Dále se Vás hirudoterapeut jistě bude ptát, zda náhodou netrpíte hemofilií,tj. poruchou srážlivosti krve nebo jakýmkoli jiným druhem onemocnění se sníženou srážlivostí krve. To by byl problém. Protože i bioaktivní látky pijavice lékařské mají antikoagulační charakter.

Další, i když menší kontraindikací, je velmi nízký krevní tlak s hranicí do 90/60. Po přisátí pijavice lékařské se vám totiž krevní tlak nejprve ještě více sníží. Hrozila by proto silná nevolnost až bezvědomí.

Užíváte imunosupresiva? Jejich podávání je upravováno individuálně na řešení potíží, jakými jsou poruchy imunitního systému. V takovém případě je potřebná konzultace, ohledně možnosti používání pijavic, s vaším ošetřujícím lékařem.

Jelikož mají pijavice silný efekt prokrvení a antikoagulace krve, je také aktuální těhotenství docela nevýhodná situace pro zahájení terapie. Je zde reálné riziko problémů, při kterých se užívají léky, které jsou během těhotenství zakázané. S tímto stavem související kontraindikace může být i příliš nízký věk. Pijavice se nesmí používat u novorozenců a velmi malých dětí (kojenců).

Diagnózy jako pozdní stadium cukrovky s nehojícími se ranami (ne ischemické) a těžká chudokrevnost (případně suprese kostní dřeně) vám také mohou bránit v tom, abyste se stali klientem hirudoterapeuta. Cukrovka sama o sobě je indikací pro používání pijavic lékařských. Je to stav, který je třeba vždy zhodnotit s lékařem nebo akreditovaným hirudoterapeutem z důvodu určení vhodnosti a postupu terapie.

2 KONTRAINDIKACE ŽIVOT NEOHROŽUJÍCÍ, ALE KTERÉ JE NEVHODNÉ PORUŠIT

Jak již vyplývá z názvu, obecně byste je neměli porušovat. Najdou se však případy, okolnosti a podmínky, při kterých, po zvážení akreditovaným terapeutem nebo ošetřujícím lékařem, je možné toto pravidlo při specifických postupech porušit.

Pojďme si přiblížit více případů, které spadají do této kategorie:

Poruchy hojení ran, pokožka, která se problematicky hojí při jakémkoliv zranění – abyste nezpůsobili množství pomalu se hojících ran.
Vnitřní krvácení (závisí na povaze) – individuálně se posuzují různé praskliny na stěnách tlustého střeva, prasklé vředy (erozivní gastritida, gastrointestinální krvácení, ulcus ventriculi, hemoragická diatéza apod.).
21 dní před a 21 dní po chirurgickém zákroku, mimo ambulantní ošetření – tento čas je určen s ohledem na fakt, že rozklad bioaktivních látek v organismu trvá přibližně 20 dní.
Kojení – bioaktivní látky se totiž dostávají i do mateřského mléka a mají schopnost přebírat funkci bílých krvinek, což může mít z části vliv na přirozený vývoj imunity miminka.
Onkologické diagnózy – pijavice mají extrémní schopnost prokrvení a okysličení. Tím pádem prokrví a okysličí i nádor. Následkem může být i jeho podpora růstu.
Akutní horečnaté stavy a infekce nejasného původu a dlouhotrvající infekční stavy – následné prokrvení by mohlo tento stav zhoršit.
Akutní infarkt srdečního svalu (velmi důležité opatření) – při současném přivolání první pomoci a zároveň podání pijavic může dojít k fatální chybě. Protože u nás zásahový personál není školený na takovouto situaci (kombinaci).
Akutní trombóza – jde-li o případ hrozícího uvolnění sraženiny (je to legislativní opatření). Hirudoterapie se využívá pouze v případě hospitalizace a souhlasu ošetřujícího lékaře.
Při vyčerpaném organismu („marasmus‘ CFS, snížené množství bílých krvinek –

jedná se tu o složitý proces související s bakterií Aeromonas. Totéž platí při velmi špatné imunitě.

Během rekonvalescence v období po chemoterapii – organismus je v oslabení, je třeba počkat.

Při použití pijavic po chirurgickém zákroku, případně na klientech trpících imunodeficiencí, je nutná doplňková antibióza cefalosporiny třetí generace, případně inhibitory gyráz.

KONTRAINDIKACE RELATIVNÍ, KTERÉ ZA URČITÝCH OKOLNOSTÍ MŮŽEME PORUŠIT

Poslední kategorie, ve které již nejsou objasněny jasné postupy, protože celá terapie závisí na mnoha faktorech. Jejich zvážení závisí na posouzení akreditovaným hirudoterapeutem. Spadají sem např.:

Hluboké otevřené rány a.vředy – je třeba pečlivě vybrat vhodné místo na těle na přiložení pijavic.
Nemoci kůže způsobené poruchou vnitřních orgánů, např. otoky. Ty mohou být problém, protože jsou přesycené lymfou.
„Chudokrevnost“ – to, jak silnou je kontraindikací, závisí na jejím stupni.
Silné vytváření jizev, keloidní jizvy-je čistě kosmetická záležitost. Záleží na klientovi, zda je ochoten pro své zdraví obětovat trochu nepoškozeného místa na pokožce. Zároveň je to jeden z hlavních důvodů, proč se obličeji při aplikaci pijavic vyhýbáme (pokud to není nevyhnutelné).
Posttrombotický syndrom – je spíše záležitost výběru přesného místa na přiložení a načasování.
Menstruace – přikládáme pijavice nejdříve 2 dny před a 4. den od jejího začátku.
Děti – důležitou roli pro snášenlivost bioaktivních látek totiž hraje i věk a váha.
Užívání léků se stejným antikoagulačním efektem – při současném podávání antikoagulačních látek, např. Fraxiparine, Clexane, Kumarin, Fenprokumon, Warfarin, Flektor, Klopidogrel, PlaviX aj. je způsoben pokles Quickova času nebo hodnot INR (hodnoty srážlivosti krve – PT).

Aktuálně neexistuje ucelená studie na vliv látek z pijavic na dětské tělo do 30kg. Proto se vyhýbáme dlouhodobému přikládání dětem do 15 roku jejich života. Výjimku tvoří traumatické situace a závažné diagnózy. Vždy však ve smyslu sníženého počtu přiložení a počtu pijavic.

KONTRAINDIKACE LOKALNÍ

Na těle najdeme několik míst, kde za normálních okolností není doporučeno přikládat pijavice např. strie, oční bulvy, prsní bradavky, špatně prokrvená a edematázní kůže (protože nedokrvené místo se problematicky hojí), prostor cca 10 cm nad kotníkem, povrchově hmatatelné lymfatické uzliny, pohlavní orgány, přímo na aneurysma cévy nebo hemoroid (pijavice totiž vysune zuby do hloubky cca 1,5 až 2,5 mm — namáhané místo by mohlo prasknout). Jediné, co může vést k výjimečnému využití daných lokalit, je zkušenostmi a znalostmi vedený úsudek daného hirudoterapeuta po dohodě s ošetřujícím lékařem.

Zuby pijavice by se při sání neměly dotýkat přímo cévy, kosti a kloubu.

Při prořezání cévy může dojít k nekontrolovatelnému krvácení. U kloubu nechceme poškodit chrupavku. U kosti nechceme obnažit kost a vytvořit tak přímou cestu k zánětu kosti, v případě, že se rána zanítí. Samozřejmě, že podkožní tuk a kožní vazivo hrají u této podmínky důležitou roli.

Pokud máte jakékoliv pochybnosti či nejasnosti, kontaktujte svého ošetřujícího lékaře, nás na www.pijavicelekarske.sk nebo námi zaškoleného akreditovaného hirudoterapeuta !

Pokud jste měli někdy problémy s krví, zkontrolujte si hodnoty jako hladinu hemoglobinu a železa, koagulační faktory apod.

Farmaceutické přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou, vysoké dávky enzymatických preparátů, vysoké dávky rybího oleje a infuze vitamínu C se musí vysadit tři dny před aplikací pijaviček a nasadit nejdříve dva dny po aplikaci.

Pokud jsou pijavice aplikovány na končetiny, měly by být končetiny po aplikaci umístěny do vyvýšené polohy. Zabrání se tím nepřiměřeným otokům.

Vždy pamatujeme na to, že pijavice má ráda teplo a otvory. Proto, pokud přikládáme pijavice v blízkosti otvorů (nosní dírky, vagína, uši, konečník, oči, ústa), zajistíme je tak, aby pijavice do nich nevlezly. Mohl by vzniknout vážný problém.

Věděli jste, že se ve světě staly případy, kdy pijavice při nedodržení pracovních postupů vnikla do plic, vejcovodu a dokonce do čelních dutin (Čína, Indie, Chile)?

Indikace

Indikovat znamená – předepisovat, předem rozhodnout o postupu, zaměřit na jistý cíl, označit za jistým účelem ….

V našem případě tak učiníme na základě vlastností a schopností již výše zmíněných bioaktivních látek pijavice a prověřených diagnóz, na které se po desetiletí pijavice testovala. S tím, že jde o nenahraditelnou souhru komplexu těchto bioaktivních látek.

Celková terapie pijavicí spočívá v základních mechanizmech:

bioaktivní– na základě bioaktivních látek pijavice lékařské, které přímo ovlivňují chemické složení krve a dodávají látky do tkání, buněk a ovlivňují procesy v organismu (některé přímo mění)
reflexní– pijavice záměrně přiložíme na místa reflexních zón nebo nervových reflexních zón např. Haendovy zóny
nervový – pijavice mají látky zvané neurotransmitery, které přímo ovlivňují elektrochemickou komunikaci v nervové tkáni i psychickou pohodu
cévní – pijavice má látky, které pomáhají odstraňovat sklerotické nánosy na stěnách cév, odstraňují „ucpání“ cév, jakož i přímo pomáhají rekonstruovat stěny cév. Roztahují stěny žil a vlásečnic.
vliv na krev – ovlivňuje vlastnosti krve jako jsou tekutost, viskozita, stlačitelnost, přenos tlakové síly, hustota, řídkost, kapilární jev, volný povrch, transmitování, čistota a průhlednost plazmy, koagulace
imunostimulační – tělo vytváří autoimunitní reakce, jako odezvu na výskyt cizích látek. Autoimunitní reakce způsobují ozdravení těla a jeho regeneraci.

Z této povahy a účinku jednotlivých látek se logicky vyspecifikují jednotlivé indikace, tedy problémy, při kterých pijavice může pomoci.

Jak a jakým způsobem se použijí pijavice lékařské, má svá specifika. Způsob použití je ve značné míře závislý na znalostech terapeuta a jeho schopnosti chápat mechanismy vzniku onemocnění. Nejvíce podstatným faktorem není určení nemoci, ale skutečnost patologických procesů při konkrétní nemoci:

venózní stáza v orgánech i tkáních
lymfostáza — hromadění lymfy, otok
trombóza v cévách, „hustá krev“
narušení procesů výživy a prokrvení tkání
chronické bakterie
chronické záněty a všechny ostatní procesy a stavy vyplývající ze somatologie, fyziologie a chemických procesů v těle

Léčení pijavicí lékařskou je, v porovnání s medikamentózní léčbou a někdy i s chirurgickým zásahem, komplexním ovlivňováním organismu jako celku. Ovlivňuje správnou funkci všech systémů prakticky bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Každý ví, že moderní farmaceutické léky přinášejí s sebou nekonečnou řadu vedlejších účinků. To je způsobeno zaměřením se na jednu věc s odděleným mechanismem působení. Jedno se léčí a druhé mrzačí.

Hirudoterapie je přírodní a bez vedlejších účinků.

NEJČASTĚJŠÍ DIAGNÓZY, PŘI KTERÝCH SE HIRUDOTERAPIE POUŽÍVÁ

Hypertenze, zánět průdušek a plic, chronický zánět jater a jaterní cirhóza, zánětlivá onemocnění žaludku a střev, chronická pankreatitida, sezónní alergie, astma, bronchitida, cukrovka, poruchy štítné žlázy, zvýšené hodnoty cholesterolu, bércové vředy, chronické bolesti a záněty kloubů, křečové žíly, migrény, svalové spasmy a křeče.

Rozdělme si je do jednotlivých zdravotnických oborů:

Chirurgie:

Předoperační období – dlouhá čekací doba (např. výměna kyčelního kloubu) a pooperační problémy (záněty, otoky apod.) v rekonstrukční, plastické, úrazové a transplantační chirurgii a mikrochirurgii.

Gynekologie:

Chronický zánět dělohy, myomy, cysty, poklesové procesy v pánvi, varikózní zvětšení cév v malé pánvi, virové a bakteriální onemocnění malé pánve, dysfunkce a zánět vaječníků, neplodnost, bolestivá menstruace (algodismenorea), narušení menstruačního cyklu, děložní krvácení, klimakterický syndrom, premenstruační syndrom, algodismenoria, amenorea, neplodnost, hyperplazie děložní sliznice, endometrióza, vznik nezhoubných nádorů a výrůstků (kromě submukózního ohraničení), nedokrvování v aortě fetalis AF8, adenomyom – otok žláz a hladkého svalstva, mastopatie – onemocnění prsních žláz, colpitis – zánět pochvy.

Urologie:

Problémy s varlaty a s prostatou, adenom prostaty, podpora při impotenci, zánět močového měchýře, zánět ledvin, cysta.

Neurologie:

Zánět nervů ucha, encefalopatie, nitrolebeční hypertenze, migréna, zánět nervů, radikulitida (zánět míšních kořenů), polyneuropatie, epilepsie, neuróza, nespavost, závratě, neuralgie (bolesti nervového původu), bolesti temene, cefalea, obrna, ochrnutí, Bechtěrevova a Parkinsonova choroba, Alzheimer, stavy po mozkové příhodě.

Kardiologie (srdečně cévní či pouze cévní onemocnění):

Kardioskleróza, ateoskleróza, hypertenze, tromboflebitida, akutní trombóza, varikózní zvětšení cév, hemoroidy, IBS (porucha tlustého střeva), onemocnění periferních cév, odchylky arteriální tlak, následky po infarktu myokardu, porucha mikrocirkulace krve.

Oční (nemoci očí):

Zelený zákal, zánětlivá onemocnění oka, šedý zákal, porucha sítnice, chorioiditida, chorioretinitida, iridochorioiditis, iridocyktitida, keratoiritis, retrobulbární neuritida a skleritida. (S touto oblastí je nejméně zkušeností.)

ORL (nemoci uší, nosu a krku):

Vazomotorický tonus, zánět vedlejších nosních dutin, bolest a zánět uší, tinitus, zánět nosních kostí, zánět středního ucha, alergické projevy uvnitř ucha, zánět nervů ucha, náhlé zhoršení sluchu, Meniérova choroba

Obezitologie, Revmatologie, Gynekologie, Endokrinologie

(problémy látkové výměny):

Obezita, dna, vnitřní metabolismus, stabilizace hormonů.

Gastroenterologie (GIT):

Cholecistitis, dyskineze žluči, gepatóza, akutní pankreatitida, problém s trávením.

Chirurgie, ortopedie, rehabilitace (potíže s pohybovým aparátem):

Artróza, artritida, revmatitis, osteochondróza, post – traumatická onemocnění kostí a kloubů, podlitiny po odřeninách, distorze a jiné úrazy, nespecifikovaná bolest kloubů, zvětšuje rozsah pohybu po úrazu, bolesti svalů, natažení, vyvrtnutí, natrženi svalů a šlach, zmrzlé rameno ‚ ischias, radikulit, lumbago, hernie plotýnek, odřenina, modřina, následky traumatu, zlomenina (i stav po — dozvuky, následky), celková regenerace. Terapie je vhodná zvláště pro sportovce.

Kožní choroby:

Psoriáza, atopický ekzém, kožní alergie, furunkl, jizva, dermatitida, herpes, pásový opar, strupovitost, opar lysivý, rezavé skvrny, vypadávání vlasů.

Revmatoidnía automunní choroby:

Revmatitis, revmatoidní artritida, sklerodermie, periateritida (kolagenové onemocnění).

Stomatologie:

Parodontóza, neuralgie trigeminy, hnisavé ložisko, zánět kořene zubu.

To je jen výběr diagnóz, nemocí či potíží, u nichž bývá hirudoterapie nejúčinnější.

Nezapomínejme na to, že neexistuje samospasitelná metoda a hirudoterapie není výjimkou. Výše uvedené diagnózy jsou prověřeny a výsledek se vždy dostaví. Bohužel individualita každého těla je často rozhodující v čase, ve kterém dosáhne očekávaného efektu.

Kromě prověřených diagnóz se objeví i takové, o kterých jsme netušili, že existují. Pak je nutné v první řadě vyloučit kontraindikace a následně si nastudovat danou diagnózu. Dále je dobré získané informace porovnat s účinky bioaktivních látek. Pokud to bude dávat smysl, je zde velký potenciál pozitivního efektu.

Je pravda, že pijavice svými látkami dokážou pomoci úplně každému. Ale v žádném případě nevyřeší každou diagnózu! Tuto skutečnost si nezaměňujte. Pomohou proto, že spustí detoxikační procesy, pozitivně ovlivní krev, zvýší množství kyslíku v těle, podpoří fungování nervů (tedy i reflexy a koordinaci těla…).

Způsoby použití a druhy aplikace

Lokální přiložení s odsáváním krve – přiložení v místě problému je nejvíce využívaným způsobem přikládání. Je efektivní, praktický a nesmírně jednoduchý. Pokud se dodrží lokální kontraindikace, tak není moc toho, co by se při tom dalo pokazit. Dostačující čas je od 15 do 35 minut. Minimálně se požaduje 10 minut, během kterých pijavice vstříkne do těla více než 80% svého obsahu slinných váčků.

Bez odsávání krve – v tomto případě se pijavice nechávají na těle od 1 minuty do 3 -4 minut. Většinou se sleduje takzvaná velká vlna a v tu chvíli se pijavice sejme z těla. Tento přístup umožňuje v určitých specifických případech porušit maximální počet

Veterinární hirudoterapie

Vypracoval: MVDr. Záhradka František, Plzeň, Česká republika

Historie hirudoterapie v oblasti veterinární medicíny ve svém prapůvodu velmi snadno předchází využívání pijavic při léčbě lidí. Dá se předpokládat, že pozorování koexistence tohoto parazita se zvířaty dalo základ cíleného využívání při léčení celé řady onemocnění v lidské populaci. Pokud se začala hirudoterapie ubírat cestou cíleného léčení lidí, tak na velmi dlouhou dobu stagnovalo léčení a medikamentózní využívání u zvířat. S rozvojem nejen medicíny, ale také farmakologie a biologie se postupně tyto dvě cesty opět propojily. Velký význam ve využití veterinární hirudoterapie má bezpochyby změna postavení jednotlivých druhů zvířat v lidské a společenské populaci. Na přelomu století je možné dohledat využití pijavic při léčbě frekventovaně zastoupených hospodářských zvířat, převážně koní (léčba schvácených kopyt, svátečních nemocí, atd.). Od 60. let minulého století, kdy se výrazně mění postavení psa a kočky v lidské populaci, je možné objevit v anglofonních zemích využití. Sice jen omezeně a spíše experimentálně, ale záznamy o hirudoterapii u vznikající skupiny tzv. domácích mazlíčků to potvrzují. Dynamika nárůstu a i útlum hirudoterapie v jednotlivých zemích se zcela shoduje s křivkou využití v lidské populaci. Ať už kvůli neakceptaci tzv. přírodní – alternativní medicíny, či farmaceutické lobby nebo neakceptaci neznámých, ale empiricky potvrzených výsledků.

Hirudoterapie a současná veterinární medicína

Přestože je v lidské populaci doložená cela řadu výsledků a je potvrzen význam hirudoterapie v oblasti léčby velkého seznamu nejen civilizačních chorob napříč celou Evropou, oblast veterinární hirudoterapie v zemích střední Evropy je doslova v plenkách.

Minimálně v povědomí běžné populace chovatelů a bohužel i profesionálních veterinárních pracovníků, kteří se problematikou zdraví, hlavně společenských tzv. „Pets“ zvířat, zabývají. Je mi ctí ve vztahu k pijavicím (jako univerzální minifarmaceutické továrně), že mohu ve své praxi již několik let jejich schopnosti využívat. Velmi často jsem se ve své praxi setkával s názory kolegů, že tento alternativní způsob nemá racionální podklad a že klasická medicína ví, co řeší a jak to řeší. Podle mého názoru neexistuje rozdíl mezi alternativním a klasickým přístupem. Oba, pokud jsou cílené na pomoc pacientovi, se vzájemně prolínají a záleží nejen na rozhodnutí terapeuta, ale také na konkrétním stavu pacienta, typu onemocnění a délce stavu. Je nadmíru jasné, že akutní život ohrožující stavy (zlomeniny, tržné rány, velmi bolestivá traumata atd.) je nutné řešit klasickou medicínou, ale po zvládnutí krize nastupuje fáze hojení, regenerace a stabilizace, a v té své neoddiskutovatelné místo hirudoterapie (alternativa) má. Zcela logicky je toto didaktické dělení medicíny pouze teorií vhodnou do učebnic, encyklopedií atd. Medicína je jen jedna.

Technika aplikace pijavic u zvířat

Při použití hirudoterapie u zvířat se využívá přirozené soužití s ektoparazity (klíšťata, blechy, atd.). Tedy na rozdíl od člověka zde odpadá psychický blok (někdy u lidí dost pádný argument pro odmítnutí hirudoterapie) z přiložení pijavic. Ve své praxi používám techniku tzv. částečného odsátí krve. Důvody pro tuto nejčastěji používanou techniku jsou ryze praktické. Kromě obtížného stanovení počtu pijavic, při této technice bez odsátí krve (nejen rozdílný orgánový metabolismus, ale i plocha na aplikaci, atd.) je důležitým argumentem post aplikačního ošetření jedince. Časový interval a klidový režim při aplikaci je stejně důvodem nepoužívání techniky s úplným odsátím krvi. Jako nejpraktičtější se mi osvědčil model 10 + 25. Celkem tedy 35 minut jedna procedura, opakovaná podle řešené patologie. Nejčastěji v intervalu 7 dní opakovaný 5 — 6-krát, s pauzou 60 dní po skončení cyklu. Samozřejmě platí vždy individuální přístup nejen k pacientovi, majiteli, ale hlavně řešenému problému. Tedy platí: 10 minut stav aplikace hirudosubstancí do organismu a 25 minut proces nasátí již upravené krve. Základním předpokladem je díky husté srsti provést důsledné oholení místa přiložení, dezinfekci místa a prohřátí místa před přiložením pijavice. Díky rozdílné síle zvířecí kůže oproti lidské, asi u 30 % pacientů, provádíme dermopunkci do kožní řasy na stimulaci pijavice kapkou krve. Vlastní aplikační postup je zcela shodný jako u lidí. Majitel je po celou dobu se svým zvířecím svěřencem a kromě uklidňování sleduje reakce spolu lékařem během terapie. Po odstranění pijavice je postup stejný. Kromě obtížného uchycení místa přelepu a vytvoření tzv. přepravního ošetření místa aplikace. Proto pokud je to možné (často používané při onemocněních kopyt a šlach u koní) se nechávají rány od kryté do spontánního zastavení hemopřesaku.

U malých společenských zvířat se snažíme dodržovat podobné postupy známé z lidské hirudoterapie, i když z vlastní zkušenosti vím, že je to dost obtížné. Někdy díky tem peramentu a naturelu zvířete nemožné.

Obecné hodnocení veterinární hirudoterapie

Navzdory předchozí nedůvěře mezi veterinárními lékaři a majiteli zvířat jsem velmi rád, že výsledky zcela pozitivně lobují za použití veterinární hirudoterapie. Je logické, že využití v jednotlivých oborech veterinární medicíny zcela logicky opisují indikace v medicíně lidské (interna, gynekologie, dermatologie, alergologie, ortopedie, rekonstrukční chirurgie, neurologie, endokrinologie a mnoho dalších). Zvláště při chronických procesech či projevech degenerativního charakteru, dlouhodobé medikace, jsou výsledky signifikantní do takové míry, že i když se nedají prezentovat subjektivní pocity zvířete, je klinické zlepšení a viditelné změny v chování hirudovaných zvířat prezentované samotnými majiteli velmi kladně. Je kupodivu, že pokud má být výsledek a léčba pijavicemi hodnocena jako správná, objeví se změna oproti lidské hirudoterapii již při druhé aplikaci (vyhodnocené u 90% pacientů).

V poslední době se v naší praxi objevují indikace pro akutní stavy. Jedná se o kočičí pacienty s diagnostikou embolizace terminálních větví břišní aorty při hypertrofické kardiomyopatii tzv. HCM a TEA. Zde včasné zahájení hirudoterapie výrazně zkracuje stupeň poškození, plnohodnotnou obnovu funkce motoriky pánevních končetin, zkracuje i obtížnou tabletovou medikaci koček při antitrombové terapii. V kombinaci s molekulárním vodíkem Recovery H2 se výsledky při včasném zahájení, tj. do 24 hodin rovnaly téměř 100 % úspěšnosti.

Co se týče kontraindikací, i zde je třeba akceptovat pravidla a zásady z oblasti lidské hirudoterapie. Stále platí již tolikrát zmiňované, že úspěchem jakékoli léčby, je správně stanovená diagnóza, respektování stavu pacienta a vhodný individuální přístup. Pijavice dokážou hodně, ale ne všechno. Abychom se ve veterinární medicíně přiblížili k naplnění slova „hodně, musíme se neustále učit, poznávat, studovat, aplikovat, vyhodnocovat a posouvat své poznatky dále.